|
|
Cancel Culture - výzva nebo hrozba?
Kvačková, Kristýna ; Kýrová, Lucie (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof Přemysl (oponent)
Diplomová práce s názvem "Cancel culture - výzva nebo hrozba?" se věnuje fenoménu tzv. kultury rušení, který je známý hlavně z USA a z Velké Británie, ale tímto pojmem se označují případy i v České republice. V práci jsou analyzovány příklady z kulturní, politické a akademické sféry ve Spojených státech s cílem odhalit dopady kultury rušení na společnost a na vnímání limitů svobody slova, potažmo akademické svobody. Práce stanovuje hranici mezi legitimní kritikou a rušením, přičemž rušení je charakteristické veřejným zostuzením a bojkotem spojeným s digitálním aktivismem. Kultura rušení je pro společnost výzvou, protože může fungovat jako nástroj k upozornění na přestupky a nespravedlnosti, v situacích, v nichž právní systém selhal. Hrozbu pro svobodu slova, potažmo akademickou svobodu, tento trend představuje ve chvíli, kdy jsou rušeni akademici z důvodu svého nepopulárního názoru, jako je například jejich politické přesvědčení. V kulturní a politické sféře rušení představuje hrozbu, kterou popisuje koncept tzv. spirály mlčení. Tento fenomén může i přes své nedostatky představovat legitimní nástroj k dosažení sociální spravedlnosti, protože účinně vyzdvihuje citlivá společenská témata jako je rasismus, sexismus, xenofobie apod.
|
|
|
Cancel culture ve Spojených státech v souvislosti s epidemií onemocnění Covid-19 v letech 2020-2022
Viták, Jakub ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Cancel culture je poměrně nový, ale velice výrazný fenomén, jehož původ lze vysledovat k afroamerické subkultuře navázané na hiphop. Dochází také k jeho prolínání s některými novodobými hnutími a ideologiemi, nicméně znaky podobné atmosféry ve společnosti Spojených států lze vysledovat už do období po Druhé světové válce. Práce se kromě analýzy historie a vlivů zahrnutých ve zkoumaném pojmu věnuje komparaci vnímání a využití tohoto fenoménu táborem konzervativně a liberálně smýšlejících voličů v období probíhajících vln onemocnění COVID-19, doprovázených hygienickými opatřeními. Výzkumnou otázkou pak je, zda se metody cancel culture dokázaly pod vlivem probíhající pandemie uplatnit i na liberální voliče. Na tuto otázku práce odpovídá kladně a dodává, že více než na bojkotovaném subjektu nebo metodách bojkotu závisí na inklinaci jeho publika či voličů ke konzervativnímu nebo liberálnímu smýšlení. To je v práci rozebráno na případu úspěšného podcastera Joe Rogana, který v období pandemických opatření zpochybňoval účinnost vakcín a čelil několika výzvám k bojkotu, ve výsledku mu ovšem tyto kauzy pomohly k získání více posluchačů.
|
host ::
RSS.